Pobyt na CXI očima tří mongolských studentek

Nomin, Bolor a Khuslen, studentky bakalářského programu nanotechnologií na Mongolské národní univerzitě (NUM), absolvovaly stáž na Technické univerzitě v Liberci (TUL). Vyprávěly o svém studiu, práci v CXI TUL i o tom, co jim tato zkušenost přinesla jako vědkyním i jako lidem.

Příběh začal u Bulgan Tamira, absolventa TUL, který v Česku strávil osm let. Po návratu domů nepřerušil kontakty, naopak začal budovat akademické i kulturní vazby mezi oběma zeměmi. Spojil studentky s profesorem Ganzorigem Chimedem, zakladatelem Gerlabu na Katedře chemického a biologického inženýrství NUM, a představil mu myšlenku vyslat je na stáž do Liberce. Každý rok vyhlašuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR program na podporu výměny studentů a učitelů mezi Českou republikou a Mongolskem. Po diskusích mezi univerzitou a CXI TUL o vhodných tématech spolupráce se k projektu připojila česká ambasáda v Mongolsku a poskytla mu silnou podporu. Díky tomu nabral příběh zásadní obrat: ředitel CXI Miroslav Černík odcestoval do Mongolska, aby posílil partnerství mezi univerzitami, což umožnilo Nomin, Bolor a Khuslen absolvovat tříměsíční stáž v Liberci.

Proč jste si vybraly Liberec?
Nomin: O programu v Česku jsem se dozvěděla poprvé a začala hledat informace o univerzitě a městě Liberec. TUL mě zaujala, protože propojuje nanotechnologie s čištěním odpadních vod, což souvisí s mou bakalářskou prací.
(Poznámka: Ve 20 letech už byla Nomin profesionálkou v pipetování, zatímco mnoho studentů stále váhá, jak pipetu správně stisknout!)

Na čem jste pracovaly?
Bolor, Khuslen: Na 3D tisku a pokročilých materiálech.
Nomin: Učím se čistit odpadní vody pomocí nanovláken, nanonosičů a dalších materiálů. Také analyzuji a sleduji růst bakterií na povrchu nosičů.

Co byla nejcennější zkušenost?
Bolor: Spolupráce s lidmi z jiných zemí. Zlepšily jsme jazyk i technické dovednosti.
Nomin: Pro mě je nejcennější kontakt s lidmi. V Liberci se s námi velmi dobře sbližují a vždy nám pomáhají. Nikdy předtím jsem nestudovala v jiné zemi, je to jiné, ale lidé tady jsou vždy ochotní pomoci.
(Poznámka: Cesta do Evropy nebyla jednoduchá. Studentky musely projít náročným vízovým řízením. Do programu byli vybráni jen ti nejlepší.)

Plánujete využít znalosti v budoucnu?
Nomin: Chci dál spojovat nanotechnologie s čištěním odpadních vod.
Bolor: Znalosti využiji k dokončení bakalářské práce. Pokračuji ve výzkumu tenkých vrstev a 3D tisku.
Khuslen: Naučily jsme se obsluhovat 3D tiskárny a pracovat ve speciálním programu Fusion 360. Teď to zvládneme samostatně, což je skvělá zkušenost.
(Poznámka: Bolor plánuje magisterské studium v Evropě, možná v Česku, kde už získala zkušenosti.)

Jaké ponaučení si odnášíte?
Bolor: Přizpůsobit se novému prostředí a učit se krok za krokem. Malé, ale cenné úkoly mě hodně naučily.
Nomin: Kolegové byli trpěliví. Naučila jsem se nebýt uspěchaná, ale chápat věci od základů.
Khuslen: První zkušenost s prací se zahraničními kolegy. V naší zemi velký tlak na výkon, tady jsem se naučila být uvolněnější a užívat si život i mimo laboratoř nebo práci do školy.
(Poznámka: V Mongolsku studenti během zkoušek spí málo, tlak je obrovský a volný čas vzácný.)

Co vás nejvíc překvapilo?
Všechny: Autobusová doprava. Prvních pár dní jsme nevěděly, co s jízdenkou, a až po pokutě jsme pochopily, že ji musíme označit. V Mongolsku používáme dobíjecí kartu přes telefon, tady jsme se musely naučit nový systém. Také nás ohromilo laboratorní vybavení, například elektronový mikroskop Helios 5 PFIB CXe, který v Mongolsku nemáme.

Kdybyste si mohly vzít jednu věc domů...
Bolor, Khuslen: Jednoznačně elektronový mikroskop Helios 5 PFIB CXe.
Nomin: Moji kartu ISIC. Možná se mi ještě brzy bude hodit.