Sdílej vědu! ukázalo, že komunikace výzkumu má šmrnc, dopad i smysl

Na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace se 9. října sešlo více než 40 vědců, marketérů, pedagogů i profesionálů z průmyslu. Společně otevřeli téma, které v akademii stále trochu skřípe: jak komunikovat vědu tak, aby jí ostatní rozuměli, chtěli ji sledovat, a ideálně ji i podporovali.

Akce Sdílej vědu! přinesla osm inspirativních vystoupení rozdělených do dvou bloků, mezi nimiž probíhaly živé moderované diskuze. Každý řečník nabídl svůj unikátní pohled, přesto bylo jedno jasné: pokud vědeckou komunikaci nezačneme brát vážně, věda zůstane skrytá.

Instagram, který baví svět

Pavlína Konopáčová a David Mareš z CXI TUL přinesli moderní přednášku o tom, jak proměnit oddělení nanochemie v úspěšný instagramový účet. Jeho obsah sledují tisíce lidí a videa dosahují milionových zhlédnutí. Ale nešlo to samo. Začínali s pokusy, slepými cestami a neúspěšnými formáty. Dnes mohou radit dalším, jak vědecký obsah zlidštit, tedy jak jej přetavit do vizuálně atraktivního sdělení, které zaujme i mimo akademické prostředí.

Komunita, která propojuje komunikátory vědy

Zuzana Hubičková, jedna ze zakladatelek platformy SciComHub, nabídla pohled z druhé strany. Představila aktivity SciComHub, která vytváří prostor pro setkávání, sdílení zkušeností a vzájemnou podporu mezi vědeckými komunikátory. Platforma funguje jako záchranná síť pro všechny, kdo se rozhodli přibližovat vědu veřejnosti – a nechtějí na to být sami.

Kampaň potřebuje rozpočet a data

Roman Valeš z TUL připomněl, že popularizace není jen o vědeckém tématu. Je to i o číslech, strategii, a hlavně o rozpočtu. Marketingová gramotnost je podle něj stejně důležitá jako ta finanční. Bez ní nelze efektivně komunikovat ani oslovit publikum. Stejně důležité je i správné načasování, vyhodnocování kampaní a realistická očekávání.

Z kouta rovnou na plátno

Dokumentarista Ondřej Herskovič pak přidal metaforu z filmu hříšný tanec: Bejby nebude sedět v koutě - A věda taky ne. Sdílel svou osvědčenou kuchařku, jak z vědeckého tématu vytvořit video, které zaujme i laiky. Ukázal na příkladu projektu LIFE4ZOO, jak vypadá marketingová příprava audiovizuální kampaně v praxi.

Komunikace není věda, je to řemeslo

Ondřej Toral z firmy MEGA a.s. přinesl do diskuze pohled z průmyslové praxe a připomněl, že marketing vědy funguje jako jakýkoli jiný marketing. Podle něj nestačí říkat, co technologie umí, ale hlavně proč by to mělo někoho zajímat. „Marketing se vám nemusí líbit. Musí fungovat,“ shrnul. A právě v tom spočívá jeho síla, vědecký marketing musí rezonovat s potřebami zákazníka.

Popularizace „na koleni“

Jitka Burešová otevřela palčivé téma: systémová podpora pro vědeckou komunikaci neexistuje. Ukázala, jak bez zázemí a peněz dostat výukové pomůcky mezi školy, ale také jak vyčerpávající je prosazovat tyto aktivity bez podpory vedení nebo grantových agentur. Bez tiskového oddělení, bez rozpočtu, jen s vlastním nadšením, osobními kontakty a ochotou dělat maximum navíc. Její zkušenost mluvila za mnohé v sále, věda se má sdílet, ale bez základních podmínek to často stojí jen na jednotlivcích, kteří to nevzdali.

Publicita zadarmo? Stačí mít o čem mluvit

Lukáš Jokl z ARR Liberec vysvětlil rozdíl mezi earned, owned a paid media a sdílel konkrétní tipy, jak vyvolat zájem médií bez velkého rozpočtu. Vše popsal na případu strategie produktu španělského univerzitního spinoffu Robic: jediného AI sociálního robota certifikovaného v Evropě jako zdravotnická pomůcka. Ten získal obrovskou podporu earned media právě díky vhodně zvolené komunikaci. „Když nemáte o čem mluvit, mlčte. Když máte, mluvte zřetelně a nahlas,“ připomněl mimo jiné.

Nebojte se investovat do sebe

Inspirativní tečkou byla Markéta Hujerová (Klíčová), vědkyně s mezinárodní zkušeností na prestižních univerzitách, která dokáže spojit špičkový výzkum s byznysem a marketingem. Jen pár dní před akcí převzala ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Dnes sbírá ocenění, ale není to tak dávno, kdy byla na začátku kariéry. Otevřeně přiznala své chyby z minulosti: příliš dlouho čekala, než si vytvořila svoji značku, a tápala v tom, co novináři vlastně potřebují. „Nebojím se zaplatit si kurz rétoriky nebo oslovit grafika. Mmnohokrát se to vrátí zpátky,“ vzkazuje Markéta.

Sdílení jako cesta ven

Sdílej vědu! potvrdilo, že popularizace není přívěsek vědy, ale její přirozená součást. Sdílely se zkušenosti, nástroje a reálné příklady, které mohou pomoci ostatním.

Ukázalo se, že dobrá komunikace vědy nevzniká náhodou, ale kombinací know-how, nápadu, spolupráce a odvahy zkoušet nové cesty. Pokud chceme, aby výsledky výzkumu neskončily jen ve sborníku, musíme je umět přiblížit a tahle akce ukázala, že na to rozhodně nejsme sami.