Ondřej Havelka z TUL se setkal s více než třiceti nobelisty

Když se na jednom místě setkají desítky držitelů Nobelovy ceny a stovky mladých vědců z celého světa, vzniká prostředí, kde se věda mění z jednotlivých disciplín v živý organismus myšlenek. Českou republiku na letošním 74. ročníku Lindau Nobel Laureate Meeting 2025 reprezentoval Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci. V rozhovoru popisuje, jaké to je diskutovat s nobelisty, jejichž práce formovala celé obory, proč je dnes komunikace vědy důležitější než kdy dřív a jaké poselství si z Lindau odvezl.

S nobelisty z jakého oboru jste se v Lindau setkal?

Oficiálně byl letošní ročník věnován chemii, ale v duchu dlouhé tradice se tu potkali i laureáti z fyziky, medicíny a dokonce i nositel Turingovy ceny za informatiku, profesor Jack Dongarra. Ta mezioborová pestrost byla mimořádně inspirativní. Bylo krásné sledovat propojení při popisu a hledání řešení globálních výzev, například v oblasti energetiky či cirkulární výroby.

Z osobních setkání pro mě byla velmi zajímavá diskuse s profesorem Stevenem Chu, nositelem Nobelovy ceny za fyziku a bývalým americkým ministrem energetiky. Silně na mě zapůsobil i profesor Moungi Bawendi, jenž už před více než třemi dekádami publikoval průkopnické práce o precizní syntéze kvantových teček.

Skvělé bylo i setkání s Dr. Johnem Jumperem z Google DeepMind, klíčovou osobností vývoje a aplikace AlphaFold, jehož výsledky zásadně proměnily přístup k predikci struktur proteinů a staly se základem pro udělení Nobelovy ceny v roce 2024.

Za naprosto výjimečné považuji všechny konverzace s profesorem Benem Feringou – nejen pro jeho nadhled a vizionářství v oblasti molekulárních strojů a umělého života, ale i pro jeho lidskost a neustálou zvídavost, která je nakažlivá.

Kolik nobelistů se letos v Lindau sešlo a kolik bylo mladých vědců jako vy?

Letos dorazilo 33 z původně 35 potvrzených laureátů a několik stovek mladých vědců z více než osmdesáti zemí. Všichni prošli složitým výběrem, což zaručilo nejen odbornost, ale i otevřenost. Atmosféra byla naprosto neformální; o vědě se debatovalo při kávě, obědě i večer u jezera.

Po hlavní konferenci následoval ještě post-Lindau program, do nějž jsem byl vybrán jako jeden z osmnácti účastníků ze čtrnácti zemí – a zároveň jako jediný Evropan. Během týdne jsme navštívili špičková výzkumná centra a univerzity v regionu Baden-Württemberg.

Nezapomenutelný zážitek byla návštěva laboratoře profesora Stefana Hella, kde jsme viděli aktuální, zatím nezveřejněnou verzi přístroje MINFLUX, který posouvá hranice optického měření až na úroveň jednoho nanometru (více o vývoji od Ondřeje Havelky ve WIRED CZ).

Jaký byl program akce v samotném Lindau?

Program je promyšlený do posledního detailu. Kombinuje inspirativní přednášky, panelové diskuse i spontánní rozhovory. Každý den byl nabitý, ale přesto si zachovával přirozeně přátelskou atmosféru.

Zvláštní zážitek pro mě byl workshop o vědecké komunikaci, kam se mi podařilo dostat mezi třicítku vybraných účastníků. Byl jedinečný tím, že jsme nehledali abstraktní teorie, ale konkrétní řešení. Jeden z výsledků workshopu je rozšíření pro prohlížeč Chrome s názvem HypeLessLi, které pomáhá rozpoznávat senzacechtivý jazyk ve vědeckých článcích.

Komunikace vědy byla vůbec velkým tématem. Vystoupil i Dr. Derek Müller z kanálu Veritasium, který výborně ukazuje, že popularizace nemusí znamenat zjednodušování a nudu, ale spíš hledání přesného, srozumitelného a poutavého jazyka pro složité věci.

Co si z Lindau odnášíte osobně?

Především pocit sounáležitosti vědců napříč disciplínami a kontinenty. Největší síla vědy je v ochotě sdílet – nejen data, ale i pochybnosti a otázky. Zároveň to byla připomínka, že věda má smysl, když inspiruje ostatní přemýšlet jinak. V tom je možná největší dědictví všech nobelistů, se kterými jsem mluvil.

Ondřej Havelka s nobelistou Muongi Bawendi na Lindau Nobel Laureate Meeting

Medailonek Ondřeje Havelky

Ondřej Havelka je vědec a pedagog působící na Technické univerzitě v Liberci, specializující se na laserové nanotechnologie a umělou inteligenci. Svoji vědeckou dráhu zahájil na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI TUL), kde v roce 2021 spoluzaložil laserovo-nanotechnologický výzkumný tým, v němž působil do jara 2025.

V posledních letech působil také jako hostující vědecký pracovník na prestižním Max Planck Institutu a v současnosti působí na Katedře chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické (FP TUL). Zde založil výzkumný směr, zaměřený na využití umělé inteligence pro vývoj pokročilých strategií v nanovědě a technologických inovacích.

Od roku 2026 bude působit na Technické univerzitě v Hamburku (TUHH), kde povede vývoj inovativní laserové nanotechnologie, zaměřené na hlubší porozumění principům nanosvěta a na urychlení výzkumu atypických nanokatalyzátorů pro environmentální aplikace.

Ondřej Havelka je trojnásobným laureátem Ceny ministra školství za inovativní vědeckou (2019, 2021) a vzdělávací činnost (2023). A od roku 2025 působí v poradní komisi ministra školství.

Kromě výzkumné činnosti působí jako expertní hodnotitel několika evropských agentur (ENQA, IEP EUA, HCÉRES) a dříve zastupoval Českou republiku v Evropské radě pro mladé vědecké pracovníky (Eurodoc). Aktivně se věnuje strategickým otázkám výzkumu a vysokého školství, o nichž publikuje na portálech VědaVýzkum.cz a Universitas.

Ve spolupráci s Oddělením nanochemie TUL se věnuje popularizaci vědy prostřednictvím videí, z nichž tři nejúspěšnější jsou zároveň nejsledovanějšími na kanálu a dohromady dosáhly více než 10 milionů zhlédnutí.